Využívání finančních prostředků EU v boji proti změně klimatu Zdroj informace: Cision http://newsroom.cision.com
EU společný rozpočet by měl v budoucnu sloužit k boji proti změnám klimatu, aby bylo dosaženo cílů EU v oblasti změny klimatu.
To je závěr zprávy SIEPS: "Přetvoření rozpočtu EU do nástroje na podporu boje proti změnám klimatu".
V současné době probíhá v EU revize společného rozpočtu s cílem rozhodnout o jeho využití. Společný rozpočet obsluhuje více než sto miliard eur.
V souvislosti s tímto posuzováním, autoři zprávy se zaměřili na to, do jaké míry rozpočet EU přispěje k dosahování cílů Společenství v oblasti změny klimatu.
Výsledek posouzení je flustrující. Zpráva konstatuje, že rozpočet nebyl a není v období 2007 až 2013 zaměřena na cíle v oblasti změn klimatu.
Konstatuje se, že i když některé ekologické investice byly realizovány, byly v rozporu s dalšími projekty, které zhoršují skleníkový efekt.
Autoři předkládají návrhy, jak by se rozpočet mohla stát účinnější zbraní v boji proti klimatickým změnám, tyto jsou založeny na zásadách, jako například "evropská přidaná hodnota" a "řádné finanční řízení". Dospívají také k závěru, že EU musí radikálně změnit své výdajové priority. Kromě toho zdůrazňují, že změna klimatu je přeshraniční problém a že to, co je požadováno, je soustředěné úsilí prostřednictvím rozpočtu EU, zajistit aby environmentální politika měla maximální dopad.
Zpráva byla předložena v písemné podobě výzkumníky z Institutu pro evropskou politiku životního prostředí (IEEP) na semináři v Bruselu pořádaném SIEPS a CEPS Jerneck byli mezi častníky. (Centrum pro evropská politická
studia). Člen parlamentu Göran Färm a ředitel CEPS Staffan
EKOLOGIE: Negativní důsledky politiky zelených Autor: Jiří Handlíček, 20. února 2008 (http://neviditelnypes.lidovky.cz)
Následně, po prvé neúspěšné volbě prezidenta republiky, přinesla všechna media zprávu o rozkolu vládní koalice v parlamentu při schvalování zákona o předcházení ekologické újmě. Nikoho z komentátorů však nezajímala věcná stránka problémového zákona. Podle vágní směrnice Evropské unie se skoro dva roky tento zákon projednával a vyvolával mnoho věcných nesouhlasů a rozpaků. Nakonec byl, po druhém opakovaném hlasování a důrazné domluvě rebelujícím poslancům, rovněž politickou silou přehlasován a prosazen. Zákon je založen na správné myšlence o povinnosti všech průmyslových podniků a provozovatelů provádět preventivní opatření k předcházení ekologické újmy. Čertovým kopýtkem je legislativně velice nekonkrétní a složitý výklad pojmu, co je vlastně ekologická újma. http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-negativni-dusledky-politiky-zelenych-frm-/p_politika.asp?c=A080219_105407_p_politika_wagExistuje konzervativní "zelená" politika? L. Nondek
Zelené strany jsou tradičně na levé straně politického spektra v koalici se sociální demokracií
(Německo) nebo s komunisty (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Francie). V severských zemích
jsou to zelení protijaderní pacifisté (Dánsko, Švédsko, Finsko) někdy vystupující i proti
členství v EU. Kromě ekologie patří k oblíbeným tématům "zelených" feminismus, oposice
vůči globalizaci a obnovitelná energie. Možná je i spolupráce zelených se středovými
křesťansko demokratickými stranami (Švýcarsko, Rakousko). Výrazně pravicové strany často
mají punc anti-ekologický. Vyvstává tedy otázka, zda ochrana životního prostředí je politické
téma náležející levici tak jako sociální stát. Je koncept "udržitelného rozvoje" konstrukt
levicové ideologie?
[ více ]
Lhář dostal Nobelovu cenu míru Autor: Bohumil Pečinka, (Převzato z Revue politika č. 9/2007, www.cdkbrno.cz)
... říká skeptický ekolog a publicista Ivan Brezina (40), s nímž jsme si povídali o Al Gorovi, ženských pohlavních orgánech a zelených prognózách, které nevycházejí
Co říkáte tomu, že letošní Nobelova cena míru byla udělena bývalému viceprezidentovi Spojených států Al Gorovi?
Jde o stejnou politizaci a degradaci Nobelovy ceny, jako když ji v roce 1994 dostal bývalý terorista Arafat. Nejzajímavější na tom ale je, že Gore cenu získal pouhé dva dny poté, co byl soudně usvědčen ze lži. Britská vláda chtěla jeho film Nepříjemná pravda distribuovat do škol jako součást výuky. Jeden rodič to ale považoval za vymývání mozků a stěžoval si soudu, že nechce, aby jeho dítě bylo vystaveno politické propagandě. Soud Gorův film přezkoumal a rozhodl, že Nepříjemná pravda nesmí do škol, aniž by učitelé zároveň neřekli, že je v ní devět tvrzení, které neodpovídají současnému stavu vědeckého poznání klimatických změn. Osobně ale myslím, že jde o záměrné lži.
Proč lži?
Protože Gore se k záměru lhát přiznal. V rozhovoru pro americký časopis Grist v květnu 2006 prohlásil, že je třeba schválně přehánět informace o klimatických změnách, aby lidé údajné riziko začali brát vážně…….http://www.cdkbrno.cz/rp/2007/9/